Vodnická poezie pro dlouhé zimní večery

21. února 2022






 

Trocha vodnické poezie
 

Matka ohnutá přes mokré necky,
starej jí tam tahá za cecky.
Volá při tom na dcerku,
už má vykasanou sukénku:
„Ach nechoď dcero na jezero,
vodníkovi dneska stojí péro.“
Nemá dcera nemá stání,
k šuku ji vždy něco pohání,
k mrdu ji vždy cos nutí,
nic doma jí, nic po chuti.
„Půjdu matičko, půjdu k jezeru,
na práci se ti dnes vyseru.“
Vedle pole za jezerem,
sral se vodník s buldozerem.
Je to všechno na piču,
nemá vodu v chladiču.
Sotva první kalhotky namočila,
lávka se s ní prolomila
a po nebohé dívčině
zbylo jenom kombiné.
Na vodě se vytvořily kola
a z hlubin se objevila prdel holá.
Za rok nato, na Štěpána,
porodila hastrmana.
 



 
 
Přehled dalších článků | Autor: Dooffy | Počet přečtení: 651x


Milníky

V roce 2023 jsem dosáhl na celkovou návštěvnost mého webu přes 3.600.000 návštěvníků. Moooooc vám všem děkuji a vzhůru do čtvrtého milionu... :)
 

Pokud někde na webu najdete nějakou chybičku, nesrovnalost nebo budete mít připomínku, podnět nebo nápad, napište mi.


Díky Dooffy

Přepnout na mobilní verzi

Další informace