|
Drahá Poradno !
Potkal jsem Milušku na čajích pro svobodné. Už od prvního pohledu jsem
věděl, ze je pro mne moc
mladá. Mně je 49 a jí bylo 32. Je tedy o sedmnáct let mladší. Opravdu
toho lituji, protože jsme si ten
večer tak dobře rozuměli. Tak dobře jsem se cítil v její přítomnosti.
Náš věkový rozdíl jí nevadil tak
jako mně.
Řekl jsem jí, ze cítím, jak nás lidé pozorují a asi si myslí, ze jsem
její otec. Ona odpověděla, že jsem
blázínek a když ji budu chtít vidět znova, tak že bude velice ráda.
Nyní spolu chodíme už tři měsíce. Já ji mám opravdu rád a myslím si, že
i ona mne má ráda. Přesto
kamkoliv jdeme, pořád cítím, že nás lidé pozorují. Někdy na nás vyloženě
zírají. Je to velmi
nepříjemné a vím, že je to Ten náš věkový rozdíl, co nutí lidi se na nás
dívat. Já se prostě
necítím dobře v této situaci a chtěl bych vědět, jestli to má cenu
pokračovat v našem poměru.
Proč jsou lidé tak nechápaví a nepříjemní? Poraď !
Tvůj Vašek
P.S. Přikládám i fotografii Milušky
|
