Bajky

O kočičce

Běží kočička přes koleje, zrovna jede lokomotiva a ujede ji kousek ocásku.
Kočička se otočí a říká si: "Škoda ocásku".
A tak se vrátí, bere ujetý ocásek do tlamičky a vtom jede lokomotiva zpět a přejede ji celou hlavu.
A to je konec bajky.

Ponaučení: Nejedná kočička i pro malý ocásek ztratí celou hlavu.

O zajíčkovi

Zajíček si koupil nové ferari a ujíždí s ním po lese. A tu náhle uslyší volání o pomoc. Vystoupí, koukne do hluboké díry a vidí v ní vlka.
A vlk pak povídá: "zajíčků, zajíčků, když mne vytáhneš ven, tak budeme nadosmrti kamarádi a nesežeru té."
Zajíček uvěří, zapřáhne lano za ferari, nastartuje motor a vytáhne vlka ven z díry.
Druhý den si to vlk peláší po lese a najednou zaslechne: "Pomoooc, pomoooc", tak se koukne do díry a v ní je zajíc. Poklepe si na čelo a říká:
"No dobře zajíci, včera jsi pomohl ty mne, dneska já tobě". Vlk se tedy otočí zadkem k díře, spustí dolů svůj ocas, zajíček se ho chytne a pak už vlk jen škubne a zajíček je zachráněn.
A to je konec bajky.

Ponaučení: Když máš pořádnej ocas, nepotřebuješ žádný ferari!!!

 

O psech

U veterináře se sejdou tři psi: bernardýn, vlčák a pudl a začnou si vypravovat své životní příběhy.
Bernardýn začne: "Dělal jsem u horské služby. Nosil jsem na krku soudek rumu a zachraňoval lidičky. Jednou jsem se ale neudržel a vypil jsem že soudku všechen rum. No a teď jsem tady na utracení..."
Vlčák pokračuje: "Já jsem dělal slepeckého psa. Jednou jsem převáděl pána přes ulici a uviděl jsem krásnou fenku. Neudržel jsem se, rozběhl se za ní a pána přejelo auto. No a teď jsem tady na utracení..."
A nakonec vypráví svůj příběh pudl: "To já jsem si to takhle šmejdil po bytě, vlítnu do koupelny a moje krásná panička zrovna vylejzala z vany. A já sem se taky neudržel..."
A vlčák s bernardýnem doplnili: "Takže s náama na utracení!"
Pudl na to: "Nee!, ostříhat drápky"
A to je konec bajky.

Ponaučení: Ve zdravém těle, zdravý pes.

 

O zebře

Mladá zebra si vyjde do světa.
Jde takhle cestou a potká slepice.
- Jejej... copak vy jste zač?
- My jsme slepice.
- A k čemupak jste dobře?
- My snášíme vejce.
Zebřička jde dál, a potká krávy.
- A copak jste zač vy?
- My jsme krávy.
- A k čemu jste dobře?
- My dáváme mléko.
Mladinká zebra pokračuje v cestě, až narazí na ohradu s koňmi.
- Jee... a kdo jste vy?
- My jsme plemenní hřebci.
- Ju, a k čemu jste dobří?
Ten nejbližší si ji prohlédne od uši až k ocasu a opáčí:
- Sundej si to pyžamo a my ti to předvedeme!
A to je konec bajky.

Ponaučení: Kdo se moc ptá, moc se doví.

Bajka o myši a vodě

Leze myška po poušti a kolem krku má uvázanou velkou růžovou mašlí.
Po několika dnech se doplazí vysílená ke studní.
"Studánko studánko, děj mi vodu nebo zhynu."
A studánka na to: "Když mi dáš svou mašlí tak já ti dám vodu."
"Ale já ti nemůžu dát svou mašli, to je po babičce."
Myška se tedy nenapila a po několika hodinách zemřela.
Po ní se vydala do pouště druhá myška, taky s růžovou mašlí kolem krku. Taky se po několika dnech doplazila ke studní.
"Studánko děj mi vodu nebo zhynu."
A studánka na to: "Když mi dáš svou mašli tak já ti dám vodu."
Myška: "No ona je sice po babičce, ale voda je přednější."
Studánka dala vodu, myška se napila plazila se dál, ale za pár dnů stejně zemřela.

A ponaučení pro dívky: Dáš, nedáš, stejně chcípneš.

O kočičce II.

Hladová mšice si našla krásnej-šťavnatej-zelenej lísteček a už se těší, jak si na něm pochutná. V tu ránu přilítne hladová beruška a říká: "Mšice, mšice, já mám hlad a tak tě sním".
A mšice na to: "Ale beruško, já jsem tak hubená, počkej až okousam ten list, pak se najíš i ty víc".
No a jak tam beruška čeká na to, až se mšice napapá, přilítne hladovej ptáček a povídá: "Beruško, beruško, já mám takovej hlad, že tě musím sezobnout".
A beruška na to: "Počkej ptáčku, počkej, já jsem taky hladová a čekám tady na mšici, která ukusuje list".
Tak už tam čeká i ptáček a nejednou se zničeho nic objeví hladová kočička a povídá:
"Ptáčku, ptáčku, já ti mám hlad, že tě hned sežeru".
A ptáček na to: "Ale kočičko, podívej jak jsem hubenej. Počkej až mšice okouše list, beruška slupne mšici, já sezobnu berušku, no a pak se najíš i ty".
No a jak tam všichni čekají, tak se z křoví náhle ozve prapodivný zvuk. Všichni se leknou a ptáček vylétne do vzduchu. Ale hladová kočička nechce přijít o svého ptáčka a tak utíká za ním. Ptáček letí nad poli a kočička furt za ním. Najednou ptáček vlétne nad řeku a kočička po něm chňapne, mine se a spadne do vody.
A to je konec bajky.

Ponaučení: Čím delší předehra, tím mokřejší kočička