|
Profesor filosofie stál před svou třídou a na stole před sebou měl
několik
předmětů. Když začala hodina, vzal beze slova velkou prázdnou sklenici
od
majonézy a začal jí plnit kameny velkými asi 5 cm. Když ji naplnil,
zeptal se
studentů, jestli je plná. Studenti souhlasili.
Pak vzal profesor krabici oblázků a vysypal je do sklenice. Trošku s ní
zatřepal a oblázky vyplnily mezery mezi většími kameny. Potom se opět
zeptal studentů, jestli je sklenice plná. Studenti opět se smíchem
souhlasili.
Nyní vzal profesor krabici s pískem, vysypal ho do sklenice a písek
samozřejmě vyplnil i ty nejmenší mezery. "A nyní si představte," řekl
profesor, "že to je váš život. Kameny jsou ty podstatné věci - vaše
rodina, váš partner, vaše zdraví, vaše děti - zkrátka věci, které v
případě, že vše ostatní ztratíte, stále dokáží naplnit váš život.
Oblázky
jsou
ostatní věci, které také stojí za povšimnutí - vaše práce, váš dům,
vaše auto. Písek, to jsou všechny ostatní maličkosti." "Když naplníte
sklenici nejprve pískem, nezbude žádné místo pro kameny a oblázky.
A
stejně je to i v životě. Pokud vynaložíte veškerou energii na
maličkosti,
nebudete mít prostor pro důležité věci. Věnujte pozornost věcem, které
jsou důležité pro vaše štěstí. Hrajte si se svými dětmi, najděte si čas
na
zdravotní vyšetření, jděte si se svým partnerem zatancovat. Vždy vám
zbude čas na práci, na úklid domu, nebo na uspořádání party. Starejte se
především o kameny - o věci, které mají opravdu význam. Stanovte si
svůj žebříček priorit. Zbytek je jenom písek."
Na to vstal jeden ze studentu, vzal sklenici, kterou profesor i ostatní
studenti měli za plnou a nalil do ní láhev piva, které si samozřejmě
našlo
svoje místo a láhev byla teprve nyní opravdu plná. To dokazuje, že bez
ohledu na to, jak plný je váš život, prostor na pivo se vždycky najde. |